11. 6. 2017 – Válečka v Riminni

11. 6. 2017 – Válečka v Riminni

Protože jsme se předchozí den trochu zdrželi nad skleničkami dobrého vína, vstávali jsme o trochu později. Asi tak ve dvanáct. Venku bylo otřesné vedro a můj původní plán, vydat se na túru po horách, byl ten tam.

 

Kluci se pokusili společnými silami uvařit rizoto. Dokud jej měl pod kontrolou Marco, bylo chutné, chtělo jen trochu osolit. Když Marco odběhl a křikl na Matea, aby rizoto lehce dosolil. Rizoto se stalo nepoživatelným. Ještě tak dvacet minut jsme hledali způsob, jak jej zachránit, ale nic chytrého jsme nevymysleli. Z mrazáku se proto vyndala mražená pizza a Italové se dali do jejího ohřívání. Byl to vtipný okamžik. Kéž by ale i u nás byla mražená pizza tak dobrá jako u nich. Opravdu se to nedalo srovnávat.  

 

Po rychlém obědě jsme sedli do auta, nabrali jejich kamaráda Daniele a jeli tři hodiny do Riminni na pláž.

V životě jsem neviděla pláž plnou tolika lidí. V délce několika kilometrů se táhly deštníky a lehátka obsazená vypracovanými Italy a uhlazenými Italkami. Zaparkovat zde byl nadlidský výkon. Místo jsme hledali půl hodiny. Zakotvili jsme u jednoho baru, do kterého jsme se přesunuli tak po dvaceti minutách slunění se. Celé odpoledne jsme pili Mojito a Apperol. Byla to příjemná neděle, díky které jsem vypnula jako dlouho před tím ne.

Bylo mi fakt dobře a celý ten super pocit završila dokonalá mozzarela, proscuito a bezlepkový pizza chléb.